1.0
Rozsah použití a vysvětlení
1.1 Vhodné pro automobilové kabelové svazky, smršťovací trubice s dvojitou stěnou.
1.2 Při použití v automobilových kabelových svazcích, u koncových kabelů, vodičových kabelů a vodotěsných koncových kabelů odpovídají specifikace a rozměry smrštitelné bužírky referenčním minimálním a maximálním rozměrům zakryté plochy.
2.0
Použití a výběr
2.1 Schéma zapojení svorek
2.2 Schéma zapojení
2.3 Návod k použití a výběru
2.3.1Podle minimálního a maximálního obvodu zakryté části svorky (po krimpování), minimálního a maximálního použitelného rozsahu průměru kabelu a počtu kabelů vyberte vhodnou velikost smršťovací bužírky, podrobnosti viz níže uvedená tabulka 1.
2.3.2Vzhledem k různým prostředím a metodám použití jsou doporučené korespondenční vztahy a rozsahy v tabulce 1 pouze orientační; je nutné určit vhodnou korespondenci na základě skutečného použití a ověření a vytvořit databázovou akumulaci.
2.3.3V odpovídajícím vztahu v tabulce 1 uvádí „Příklad průměru aplikačního vodiče“ minimální nebo maximální průměr vodiče, který lze použít, pokud existuje více vodičů se stejným průměrem. Ve skutečné aplikaci je však na jednom konci kontaktu kabelového svazku více vodičů s různými průměry. V tomto okamžiku můžete porovnat sloupec „součet průměrů vodičů“ v tabulce 1. Skutečný součet průměrů vodičů by měl být v rozsahu součtu minimálního a maximálního průměru vodičů a poté ověřit, zda je použitelný.
2.3.4U zapojení svorek nebo vodičů je třeba zvážit příslušný obvod nebo rozsah průměru vodiče odpovídající smrštitelné bužírky a bužírka by měla být schopna současně pokrýt minimální a maximální rozměr (obvod nebo průměr vodiče) krytého objektu. V opačném případě by měla být dána přednost pokusu o použití smrštitelných bužírek s jinými specifikacemi, aby se zjistilo, zda splňují požadavky na použití; za druhé, navrhnout a upravit způsob zapojení tak, aby splňoval požadavky současně; za třetí, přidat fólii nebo pryžové částice na konec, který nesplňuje maximální minimální hodnotu; přidat smrštitelnou bužírku na jeden konec; nakonec přizpůsobit vhodný produkt smrštitelné bužírky nebo jiné řešení pro utěsnění proti úniku vody.
2.3.5Délka smršťovací bužírky by měla být stanovena podle skutečné délky ochrany v dané aplikaci. V závislosti na průměru drátu má smršťovací bužírka obvykle používaná pro zapojení svorek délku 25 mm až 50 mm a smršťovací bužírka používaná pro zapojení vodičů délku 40 až 70 mm. Doporučuje se, aby délka ochranné izolace kabelu smršťovací bužírky byla 10 mm až 30 mm a byla zvolena podle různých specifikací a velikostí. Podrobnosti viz tabulka 1 níže. Čím delší je ochranná délka, tím lepší je vodotěsný těsnicí účinek.
2.3.6Obvykle se před krimpováním svorek nebo krimpováním/svařováním vodičů nejprve na vodiče nasadí smršťovací bužírka, s výjimkou metody zapojení s vodotěsným koncem (tj. všechny vodiče jsou na jednom konci a na druhém konci není žádná zásuvka ani svorka). Po krimpování se smršťovací bužírka smrští smrštitelným strojem, horkovzdušnou pistolí nebo jinou specifickou metodou zahřívání, čímž se bužírka smrští a upevní v určené ochranné poloze.
2.3.7Po smrštění je v souladu s konstrukčními nebo provozními požadavky vhodnější vizuální kontrola, která potvrdí, zda je kvalita práce dobrá. Například zkontrolujte celkový vzhled, zda nevykazuje abnormality, jako jsou vyboulení, nerovnoměrný vzhled (možná smrštění není způsobeno smrštěním), asymetrická ochrana (posunutí pozice), poškození povrchu atd. Věnujte pozornost podepření a propíchnutí způsobeným propojkami; zkontrolujte oba konce, zda je potah těsný, zda je přebytek lepidla a těsnění na konci drátu v pořádku (přebytek je obvykle 2~5 mm); zda je ochrana těsnění na svorce dobrá a zda přebytek lepidla nepřesahuje limit požadovaný konstrukcí, jinak by to mohlo ovlivnit montáž atd.
2.3.8V případě potřeby nebo požadavků je vyžadován odběr vzorků pro kontrolu vodotěsnosti (speciální inspekční zařízení).
2.3.9Zvláštní upozornění: Kovové svorky při zahřátí rychle vedou teplo. Ve srovnání s izolovanými vodiči absorbují více tepla (za stejných podmínek a času absorbují více tepla), vedou teplo rychleji (tepelné ztráty) a spotřebovávají hodně tepla během ohřevu a smršťování. Teoreticky je teplo relativně velké.
2.3.10Pro aplikace s velkými průměry vodičů nebo velkým počtem kabelů, pokud samotné tavné lepidlo smršťovací bužírky nestačí k vyplnění mezer mezi kabely, doporučuje se použít pryžové částice (ve tvaru prstence) nebo fólii (ve tvaru listu), aby se zvýšilo množství lepidla mezi vodiči a zajistilo se tak vodotěsné utěsnění. Doporučuje se, aby velikost smršťovací bužírky byla ≥14, průměr vodiče velký a počet kabelů velký (≥2), jak je znázorněno na obrázcích 9, 10 a 11. Například smršťovací bužírka podle specifikace 18.3, průměr vodiče 8,0 mm, 2 vodiče, vyžaduje přidání fólie nebo pryžových částic; průměr vodiče 5,0 mm, 3 vodiče, vyžaduje přidání fólie nebo pryžových částic.
2.4 Tabulka výběru velikostí svorek a průměrů vodičů odpovídajících specifikacím smršťovací bužírky (jednotka: mm)
3.0
Smršťovací bužírky a smršťovací stroj na smršťovací bužírky pro automobilové kabelové svazky
3.1 Pásový smršťovací stroj s nepřetržitým provozem
Mezi běžné patří smršťovací stroje řady M16B, M17 a M19 od společnosti TE (Tyco Electronics), smršťovací stroje řady TH801 a TH802 od společnosti Shanghai Rugang Automation a smršťovací stroje své výroby od společnosti Henan Tianhai, jak je znázorněno na obrázcích 12 a 13.
3.2 Průchozí smršťovací stroj
Mezi běžné patří smršťovací stroj RBK-ILS Processor MKIII od společnosti TE (Tyco Electronics), smršťovací stroj TH8001-plus pro digitální síťové připojení koncových vodičů od společnosti Shanghai Rugang Automation, online smršťovací stroj řady TH80-OLE atd., jak je znázorněno na obrázcích 14, 15 a 16.
3.3 Pokyny pro smršťování teplem
3.3.1Výše uvedené typy smršťovacích strojů jsou zařízení, která dodávají určité množství tepla smršťovanému obrobku. Poté, co smršťovací bužírka na sestavě dosáhne dostatečného nárůstu teploty, smrští se a tavné lepidlo se roztaví. Hraje roli pevného obalení, utěsnění a uvolňování vody.
3.3.2Přesněji řečeno, proces smršťování teplem je ve skutečnosti smršťovací bužírka na sestavě. Za podmínek zahřívání smršťovacího stroje dosáhne smršťovací bužírka teploty smrštění, smršťovací bužírka se smrští a tavné lepidlo dosáhne teploty toku taveniny. Tavné lepidlo teče, vyplňuje mezery a přilne k zakrytému obrobku, čímž vytváří kvalitní vodotěsné těsnění nebo izolační ochrannou součást sestavy.
3.3.3Různé typy smršťovacích strojů mají různé ohřívací schopnosti, tj. liší se množství tepla vydávaného do sestavovaného obrobku za jednotku času neboli účinnost tepelného výstupu. Některé jsou rychlejší, jiné pomalejší, liší se doba smršťování (pásový stroj upravuje dobu ohřevu podle rychlosti) a liší se i teplota zařízení, kterou je třeba nastavit.
3.3.4I smršťovací stroje stejného modelu budou mít různou účinnost tepelného výkonu v důsledku rozdílů ve výkonu ohřevu obrobku zařízení, stáří zařízení atd.
3.3.5Nastavené teploty výše uvedených smršťovacích strojů jsou obvykle mezi 500 °C a 600 °C, spolu s vhodnou dobou ohřevu (pásový stroj upravuje dobu ohřevu rychlostí) pro provádění smršťovacích operací.
3.3.6Nastavená teplota smršťovacího zařízení však nepředstavuje skutečnou teplotu, které smršťovací sestava dosáhne po zahřátí. Jinými slovy, smršťovací bužírka a její sestavené díly nemusí dosáhnout několika set stupňů nastavených smršťovacím zařízením. Obecně je nutné dosáhnout nárůstu teploty o 90 °C až 150 °C, než je lze smrštit a splnit funkci těsnění proti propouštění vody.
3.3.7Pro smršťovací operace by měly být zvoleny vhodné procesní podmínky na základě velikosti smršťovací bužírky, tvrdosti a měkkosti materiálu, objemových a tepelných absorpčních charakteristik krytého předmětu, objemových a tepelných absorpčních charakteristik upínacího přípravku a okolní teploty.
3.3.8Obvykle můžete použít teploměr a vložit ho do dutiny nebo tunelu smršťovacího zařízení za procesních podmínek a sledovat maximální teplotu, které teploměr dosáhne v reálném čase, jako kalibraci tepelného výkonu smršťovacího zařízení v daném okamžiku. (Mějte na paměti, že za stejných procesních podmínek smršťování se bude nárůst teploty teploměru lišit od nárůstu teploty obrobku smršťovací sestavy kvůli rozdílu v objemu a účinnosti nárůstu teploty po ohřátí, takže nárůst teploty teploměru se používá pouze jako referenční kalibrace pro procesní podmínky a nepředstavuje nárůst teploty, kterého smršťovací sestava dosáhne.)
3.3.9Obrázky teploměru jsou znázorněny na obrázcích 18 a 19. Obecně je vyžadována specifická teplotní sonda.
Čas zveřejnění: 14. listopadu 2023